January 2012

Lea Michele Top Ten

29. january 2012 at 11:37 | Kelly |  music


Vybrat jenom deset písní od Lei se zdá jako nadlidský úkol. Nakonec jsem ale dala dohromady desítku mých nejoblíbenějších songů, které Lea přezpívala, popř. duet. Musím říct, že někdy to bylo velmi těsné, umístění písniček na prvním a druhém místě stále pochybuju.



10. Lea Michele, Chris Colfer - Defying Gravity




9. Lea Michele a Jonathan Groff - Rolling in the Deep





8. Lea Michele a Cory Monteith - Pretending




7. Lea Michele - Get It Right





6. Lea Michele & Mark Salling - Need You Now




Sarcasm

14. january 2012 at 23:23 | Kelly |  gallery

Přiznejme si, jak ztracení bychom byli bez sarkasmu a ironie.




Veronica:" Well, actually, despite popular opinion you really can't beat the truth out of someone."

14. january 2012 at 23:20 | Kelly
Už můžu říct, že jsem úspěšně přežila svoje první zkouškové období na vysoké škole. A přiznám se, že to ani tak nebolelo. Sice u některých předmětů mohly výsledky být lepší, ale to by se mi muselo chtít. A třeba u takových naprosto neužitečných blábolů v úvodu do literatury se mi fakt nechtělo. Ale na druhou stranu se mi povedla anglická gramatika, z níž v prvním termínu pravidelně uspěje tak třicet procent studentů. Jinými slovy, mám teď měsíc volna a absolutně netuším, co s ním.

Stáhla jsem si spoustu seriálů, na které se chci podívat. Zaujaly mě Game of Thrones, Sherlock, doháním třetí sérii Veronici Mars, Stargate Atlantis, The Tudors... To je asi tak vše. A mimochodem, dohnala jsem Castla. A vážně se mi tento seriál líbí. Víte, prvních pár dílů mi celkem hodně připomínal Bones, ale jsem ráda, že si Caste s Beckett našli svoji vlastní cestu. Taky jsem moc ráda, jak je Beckett komplexní postava. Mám ráda silné ženské postavy, přeci jenom jsem Whedonovec. Na Beckett se mi líbí, že není ta největší slušňačka, zdá se, že občas byla i rebelka, a ne že bych chtěla, aby skončila s někým jiným než s Castlem, ale je fajn, že jí dali pár přítelů nebo kamarádku.

Co se týče pátečních Kostiček, jsem opět unešena. Před týmem squints se ocitá nová výzva - všichni vědí, kdo je vrahem, vrah ví, že oni to ví, ale nemůžou ho dostat. Jak si s tímto poradí? A BB mají nový dům. Scéna, kdy je Bones naprosto nadšená z polorozpadlého domu, který jim Booth našel, je úchvatná, opravdová. A nové TVD? WTF? Boží byla úvodní scéna - úplně spokojený, veselý Damon, naproti tomu naštvaná, frutstrovaná Elena. Nemám ráda Bonnie. Prostě nemám, od začátku. A proč mi vzali Caroline/Tyler? Ale musím uznat, že závěrečná scéna mezi ní a Klausem byla velmi dojemná, že by se rýsoval nový nekonvenční pár? Zatím si ty dva spolu nedokážu představit, neskutečně se těším na nový díl.

Ach jo. O odstavec výš jsem se rozepisovala, na co vše chci koukat, ale dneska mi přestal jít počítač, tak by mě zajímalo, jak to udělám :D Snad se to brzy vyřeší. Přeci jenom můj laptop je můj laptop :) Ach jo podruhé. Jsem doma pár dní a už mě to nebaví. Nudím se tady. Je sobota večer, a já sedím doma. Ne že by to předtím bývalo o moc jiné, ale aspoň jsem měla pár plánů a kámoška se na mě nevykašlala. Jo, musí se učit, to chápu, to ale neznamená, že mě to neštve. A to není jediná věc, co mě štve. Nejsem moc akční sebevědomý typ člověka, který by hned všechno řešil, vzal věci do svých rukou a jednal, spíš čekám, co a jak se vyvrbí. A to mě štve, nechci už čekat, jsem unavená z čekání co kdyby, co když... Jenže když si říkám, že bych něco udělala, ozve se ten trpaslík v mé hlavě a připomene mi všechny mé obavy, strachy, nedostatek sebevědomí, ukazuje mi nejhorší možné konce... A pak zase to co kdyby a pořád dokola. Už mě to nebaví.

Taky máte toho jednoho člověka, kterému byste odpustili naprosto cokoli? Je jedno, co by udělal, ale vy byste ho prostě nedokázali vyškrtnout ze svého života? Já takového člověka mám. Ne že by něco udělal, to ne, jen prostě vím, že ať udělá cokoli, moje city k němu se nezmění. Navíc mám pocit, že kvůli němu se nemůžu hnout z místa, jsem zaseklá. Jenomže abych se mohla pohnout, musela bych přerušit veškeré kontakty a to nedokážu, protože na to ho mám moc ráda. Vím, že tím ubližuju jen sama sobě, ale nedokážu to. A právě proto potřebuju, aby se něco změnilo, třeba když v mém životě bude někdo nový, nějak dokážu pohřbít to, co, i když nechci, cítím.

Jejda, kdy se stihl objevit ten pesimistický tón plný stížností a beznadějí? Damn it. Tak se aspoň zmíním o jedné pozitivní věci, i když nevím, jak pro koho. Celý den u nás šíleně sněžilo, mohlo napadnout víc jak deset čísel sněhu, všude je bílo jako v pohádce. Sníh sice komplikuje dopravu a všechno, ale vážně ráda sedím v teple za oknem s hrnkem horkého čaje a pozoruji krajinu přikrytou bílou peřinou. Je to krásný pohled.

xoxo

Holding on and Letting Go

14. january 2012 at 22:39 | Kelly |  music
V TVD slyším v každé epizodě spoustu úžasných písniček, ale málo které si stáhnu. U této jsem musela udělat výjimku, protože tento song je naprosto dokonalý, stejně jako scéna, u níž hrál.





Lyrics v celém článku

Castle:"Does it get any soapier than that?"

10. january 2012 at 23:20 | Kelly |  news
Jak poznáte, že je Kelly posedlá nějakým seriálem? Začne s ním dělat grafiku :D Dobře, spíše pokusy o grafiku. Ale kdo by odolal těm dokonalým fotkám? Btw, jsem Caskett shipper :) A je dost možné, že se tady za chvíli objeví něco s Loganem a Veronicou z Veronicy Mars, momentálně totiž sleduju 3. sérii, kterou jsem ještě neviděla.


5x Caskett, 5x Stana Katic




tag: avatars